Svědectví o násilném odebírání orgánů v Číně

Jaký dopad má tato problematika na Českou republiku?

David Kilgour

David Kilgour, bývalý kanadský státní tajemník pro Asii a Tichomoří, ukončil svoje 27leté působení v Kanadském parlamentu jako jeden z nejdéle sloužících členů parlamentu. Jako státní tajemník opakovaně promlouval k mnoha závažným případům porušování lidských práv odehrávajících se po celém světě. V roce 2006 společně s právníkem Davidem Matasem publikoval vyšetřovací zprávu Krvavá sklizeň (Bloody Harvest) s podtitulem Masové zabíjení Falun Gongu pro jejich orgány. V roce 2009 byl oceněn Mezinárodní společností pro lidská práva za svoji osvětovou práci v oblasti státem kontrolovaného násilného odebírání orgánů vězňům svědomí v Číně. V roce 2010 byl nominován na Nobelovu cenu míru za svoji práci spjatou s vyšetřováním neetických praktik v oblasti čínské transplantační chirurgie.

„Vzpomínám si, jak jsme šli (za dob bývalého Československa) s rodinou na české velvyslanectví v Ottawě s nápisem: „Osvoboďte Václava Havla!“ Moje dcera v devadesátém roce říkala, jestli ten pán, jak jsme tam šli s tím transparentem, není prezidentem České republiky.“ - David Kilgour, v rozhovoru pro ČTV

Kilgour vyrůstal ve Winnipegu. Jeho dědeček z matčiny strany, Daniel McDonald, vedl mnoho let právní praxi v Portage La Praire a 18 let sloužil ve funkci nejvyššího soudce provincie Manitoba. Dědeček z otcovy strany, Fred Kilgour, měl právní praxi ve městě Brandon, později přijal nabídku nastoupit na místo soudce provinčního soudu v Queen’s Bench. Otec, David E. Kilgour, byl 16 let prezidentem a ředitelem pojišťovací společnosti Great West Life Insurance. Právnický doktorský titul Davida Kilgoura byl vystaven University of Toronto v roce 2000, kdy univerzita znovu vydávala tituly LLB a mezi nimi i ten jeho, původně nabytý v roce 1966. Přihlásil se i do studijního programu ústavního práva Doctorat de l’université na Université de Paris (1969), ale studia nedokončil.

Dostal povolení vést justiční praxi v Britské Kolumbii v Manitobě a Albertě. Ta probíhala takto:

V Britské Kolumbii

Smluvně vázán s vancouverskou právní firmou Russel a DuMoulin pod vedením Hon. Michaela Goldieho z Odvolacího soudu provincie Britská Kolumbie, 1966-67, dále zaměstnán jako asistent státního žalobce města Vancouver až do roku 1968, kdy za Vancouver kandidoval do parlamentu.

Ontario

Začal pracovat pro federální Ministerstvo spravedlnosti v Ottawě (1968), nejdříve v oddělení civilních právních sporů, později v oddělení daňového soudnictví.

Manitoba

Po návratu do Kanady ze studií ve Francii vstoupil v roce 1970 do winnipegské právní firmy Pitblado Hoskin, kde se zabýval občansko-právními spory a pracoval také jako obhájce v oblasti trestního práva. Později byl navržen na post korunního návladního (Crown Attorney) za justiční obvod Dauphin, západní Manitoba, Alberta. V roce 1972 navržen jako vyšší jednatel hlavního právního zástupce, zabýval se převážně kriminálními případy a právem, spojeným s otázkami životního prostředí, než byl za edmontonskou oblast zvolen do House of Commons (1979).

V House of Commons

Pracoval v justiční komisi, 1980-84, ve společné komisi pro zákonné prostředky House of Commons a Senátu, kritik programu prevence zločinu pro opoziční stranu v letech 1980-83, parlamentní zástupce mluvčího a předsedy komise, 1993-97, předseda podkomise pro lidská práva a mezinárodní rozvoj 2004-05.

V kanadské vládě

Působil na pozici státního tajemníka (Secretary of State) pro Latinskou Ameriku a Afriku, 1997-2002, v letech 2002-2003 státní tajemník pro Asii a Tichomoří.

Vyšetřovací zpráva Bloody Harvest

Vydání: 2006, rozšířené vydání 2007

Zpráva vznikla v reakci na masivní vzestup čínské transplantační chirurgie od roku 1999.

V roce 2006 se na veřejnosti objevily zprávy o tom, že vzestup čínské transplantační chirurgie jde ruku v ruce s masivním zatýkáním a uvězňováním následovníků Falun Gongu, kteří mizí ve vězeňském systému beze stopy. Čínské nemocnice byly obviněny z toho, že zneužívají vězně svědomí z Falun Gongu jako nedobrovolné dárce, kteří při odoperování životně důležitých orgánů umírají a jejich těla jsou zpopelněna.

David Kilgour a kanadský právník David Matas byli požádáni organizací CIPFG o provedení nezávislého vyšetřování vznesených obvinění.

Po zevrubném šetření shrnuli Kilgour a Matas své postupy a zjištění ve vyšetřovací zprávě, kterou nazvali „Bloody Harvest“, v níž docházejí k závěrům, že jsou vznesená obvinění pravdivá. Zpráva obsahuje různý důkazní materiál. Patří do něj také analýzy, svědectví a telefonní nahrávky rozhovorů vyšetřovatelů, kteří se vydávají za zájemce o transplantaci a oslovují zaměstnance čínských nemocnic. Zaměstnanci překvapivě otevřeně hovoří o zdroji orgánů „od stoupenců Falun Gongu“. U vyšetřovatelů budí přístup nemocničního personálu dojem posvěcení celé procedury z vyšších míst čínského režimu, neboť se o zdroji orgánů neobávají otevřeně hovořit.

Zprávu společně představili na tiskové konferenci v Press Gallery na půdě kanadské vlády v roce 2006. Dokument vyvolal řetězovou reakci po celém světě, na jeho základě byla provedena další šetření a přijata opatření ve světových transplantačních kruzích.


Ethan Gutmann

Ethan Gutmann je oceňovaný investigativní novinář a autor knihy Jatka (The Slaughter) s podtitulem Masové zabíjení, odebírání orgánů a tajné řešení čínského režimu v otázce disidentů, která vyšla v září 2014. National Review jej charakterizoval jako „mamutího sociologického a politického informátora“. Jeho kniha Ztráta nové Číny získala několik ocenění včetně „Spirit of Tiananmen“, „Nejlepší kniha roku“ v žebříčku The New York Sun a oceněním „Chan's Journalism Award“ za vynikající psaní. Na vládní a zpravodajské úrovni si získal pozornost Washingtonu, Londýna a Bruselu za svůj výzkum v oblasti kontroly čínského internetu, systému pracovních táborů a zapojení západního byznysu do plnění úkolů čínské státní bezpečnosti.

„Cítím, že pod povrchem otázky „odehrává se to doopravdy?“ je skutečná otázka „proč bych se měl o to starat?“ - Ethan Gutmann

Studoval na Columbia University a Cranbrook Schools, následně obor International Security Policy na Columbia University, SIPA. Žije v Londýně, pochází z Wallingfordu ve Vermontu.

Expertní činnost

Podával svědectví a expertní analýzy o událostech v Číně před Americkým kongresem, Evropským parlamentem, Mezinárodním společenstvím pro lidská práva v Ženevě, OSN a parlamenty v Otavě, Canbeře, Dublinu, Edinburghu a Londýně. Jako někdejší analytik zahraniční politiky na Brookings Institution se objevil ve vysílání PBS, CNN, BBC a CNBC.

Publikace

Je autorem knihy „Losing the New China“ (2005) a publikace „The Slaughter“ (2014). V rámci svojí specializace publikoval články ve Wall Street Journal Asia, Investor's Business Daily, Weekly Standard, National Review a World Affairs journal.

The Slaughter: Mass Killings, Organ Harvesting, and China's Secret Solution to Its Dissident Problem

Vydání: 12. srpna 2014

Kniha The Slaughter mapuje autorovo vyšetřování etického problému v odvětví čínské transplantační chirurgie, které podle jeho závěrů veřejně i skrytě zneužívá odsouzené vězně jako nedobrovolné dárce orgánů pro komerční transplantace.

Kniha, mimo jiné, předkládá výpovědi svědků, kteří dosud o transplantacích promluvili a podali poměrně zevrubné popisy toho, jak různé části systému zneužívání vězňů k transplantacím fungují. Gutmann z nich sestavil celkový obraz, jenž podle něho dává nahlédnout do státem podporovaného monstrózního soukolí organizovaného zločinu.

Gutmann v publikaci řeší otázky: Proč Čínské ministerstvo zdravotnictví neposkytuje žádné statistické údaje o provedených transplantacích? Proč čínská vláda tají počet popravených vězňů? Proč příjemci orgánů neznají identitu dárců? Proč čínské ministerstvo zdravotnictví nepoužívá transparentní systém dárců a příjemců orgánů? Proč čínský režim nechce dovolit nezávislé vyšetřování v této oblasti? Proč věznice investují značné finanční částky na podrobná lékařská vyšetření zdravých vězňů?

Podle Gutmanna jsou k neetickým komerčním transplantacím zneužíváni především „vězni svědomí“ z řad stoupenců duchovního hnutí Falun Gong, křesťanů a Ujgurů. K vyšetřování Gutmanna motivovala zpráva kanadských právníků Davida Kilgoura a Davida Matase nazvaná Bloody Harvest, v níž právníci docházejí k závěru, že čínské vojenské nemocnice skutečně zneužívají vězněné následovníky Falun Gongu ke komerčním transplantacím.

Losing the New China: A Story of American Commerce, Desire, and Betrayal

Vydání: 1. prosince 2005

V roce 1998 přijel Ethan Gutmann do Pekingu provádět výzkum „nové Číny“. Jako tehdejší vedoucí korespondent televizní dokumentární série se dostal do blízkosti amerických společností, které viděly v rozvíjející se Číně příležitosti k obchodu, ziskům a expanzi.

Motorola běžně uplácela čínské úředníky, aby získala přístup na trh; vedoucí Asia Global Crossing způsobili korporaci masivní ztráty překročením hranice výdajů; PR konzultanti zprostředkovávali sexuální služby mongolských prostitutek a pětihvězdičkové hotely pro delegace z domácích kanceláří. V tomto politickém a společenském prostředí se úspěch neměřil pouze podílem společnosti na trhu, ale rovněž její schopností lobovat pro Čínu ve Wahingtonu.

Gutmann byl svědkem masivních investic do oblasti Číny, vzestupu proti-americké nálady a rovněž jasného směřování Číny na opačnou stranu od systému demokracie, kdy za aktivní účasti amerických společností, jako jsou Cisco, Sun Microsystems a Yahoo! vybudoval čínský režim největší monitorovací kybernetický systém na světě, uzavřel internetovou síť a vytvořil neprostupný „velký čínský firewall“, pomocí něhož odřízl Čínu od zbytku světa.

Kniha Losing the New China je příběhem z pozadí amerického obchodu v Pekingu v 21. století. Kniha je fascinujícím příběhem cizinců v cizí zemi, díky němuž čtenáři mohou pochopit, jak a proč americké korporace napomáhaly vyměnit „dobrotu demokracie“, za kterou čínští studenti bojovali na Náměstí nebeského klidu v roce 1989, za „bohy Mamona a Marse“, které dnešní Číně dominují.