Svědectví o násilném odebírání orgánů v Číně

Jaký dopad má tato problematika na Českou republiku?

Reakce světových vlád, lékařské obce a nevládních organizací

Evropský parlament

Usnesení Evropského parlamentu o nedobrovolném odebírání orgánů v Číně (2013/2981(RSP)): „vyzývá EU a její členské státy, aby na téma nedobrovolného odebírání orgánů v Číně upozornily; doporučuje Unii a jejím členským státům, aby veřejně odsoudily nekalé praktiky týkající se transplantací orgánů v Číně a zvýšily povědomí svých občanů cestujících do Číny o tomto problému; vyzývá k tomu, aby EU praktiky transplantace orgánů v Číně plně a transparentním způsobem prošetřila a aby ti, kteří byli do těchto neetických postupů zapojeni, byli trestně stíháni.“

V prosinci roku 2009 se opět konalo slyšení, tentokrát pod vedením Podvýboru pro lidská práva Evropského parlamentu, jehož konečným výsledkem bylo: „Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. května 2010 o sdělení Komise: Akční plán pro dárcovství a transplantaci orgánů.“

Evropský parlament poukazuje v tomto usnesení na zprávu Davida Matase a Davida Kilgoura o zabíjení členů hnutí Falun Gong (Fa-lun Kung) za účelem získání jejich orgánů a žádá Komisi, aby Evropskému parlamentu a Radě předložila zprávu o těchto obviněních a dalších podobných případech.

V roce 2006 provedl Evropský parlament slyšení právníků Davida Kilgoura a Davida Matase, kteří zde přednesli závěry svojí vyšetřovací zprávy z oblasti čínského transplantačního odvětví. Evropský parlament následně přijal rezoluci odsuzující zadržování a mučení vězňů svědomí a vyjádřil znepokojení na těmito událostmi. Tato záležitost byla rovněž vznesena směrem k tehdejším předsedajícím zemím EU, a to finským ministrem zahraničí Erkkim Sakarim Tuomiojaem. Ten se později během summitu EU-Čína osobně setkal s čínským ministrem zahraničí Li Čao-singem.

Česká transplantační společnost (ČTS)

V červenci 2007 Česká transplantační společnost zveřejněné praktiky čínských nemocnic jednoznačně odsoudila a zcela se od nich distancovala.

Česká lékařská komora (ČLK)

V listopadu 2012 se Česká lékařská komora připojila k výzvě za vyšetřování případů podezřelých transplantací v Číně.

Spojené národy (OSN)

Od roku 2006 žádalo několik zvláštních zpravodajů OSN čínskou vládu o podání vysvětlení týkajícího se vážného obvinění „odebírání orgánů živým příznivcům Falun Gongu“. Čínská vláda byla vyzvána, aby vyvrátila tato obvinění, jež byla vůči ní vznesena. Ta ovšem odmítla předložit statistiky objemu transplantací, nepředložila žádný smysluplný argument a pouze dále tato obvinění popírala.

Někteří odborníci se později dožadovali odhalení zdroje orgánů určených pro transplantace. První žádost byla zaslána čínským úřadům společně 11. 8. 2006, a to zvláštním zpravodajem pro otázky mučení prof. Manfredem Nowakem, zvláštní zpravodajkyní pro svobodu vyznání paní Asmou Jahangir a konečně zvláštní zpravodajkyní pro obchodování s lidmi, paní Sigmou Huda. V žádosti o vysvětlení obvinění se psalo, že zaměstnanci některých transplantačních center vypověděli, že pro transplantace jsou využívány orgány odebírané živým příznivcům Falun Gongu (Fa-lun Kungu). Aby se zamezilo jakémukoli zjištění tohoto faktu, jsou těla těchto lidí spálena. Tím se zaručí, že žádné tělo nemůže být přezkoumáno či identifikováno jako zdroj. Jakmile jsou orgány vyoperovány, jsou poslány do transplantačních center. Pak už putují k jednotlivým tuzemským či zahraničním pacientům. Úředníci z několika vězeňských zařízení uvedli, že do tohoto obchodování s orgány jsou zapleteny také soudní úřady.

Čínské úřady tato tvrzení kategoricky odmítly. Reakcí na to byl dopis druhý. Později byla Radě pro lidská práva předložena další zpráva, v níž pan Manfred Nowak zdůraznil, že existují nová fakta a výpovědi tykající se odebírání orgánů zaživa těmto lidem.

Na tento problém poukázali také někteří nezávislí odborníci z Výboru OSN. Zjištěním opět bylo, že příznivci Falun Gongu jsou v rozsáhlém měřítku vystavováni mučení, špatnému zacházení a podobně.

Výbor pak diplomaticky doporučil čínským úřadům, aby začaly tuto věc okamžitě řešit. Návrhem adresovaným čínskému režimu bylo spuštění nezávislého vyšetřování, jež by odhalilo zodpovědné osoby a vedlo k vyměření adekvátních trestů.

Tchaj-wan

V roce 2015 schválil Tchaj-wan legislativní úpravu, která kriminalizuje získávání orgánů z neetickým zdrojů. Pacienti, kteří vycestují do zahraničí za účelem získání orgánu, který byl získán nelegálními prostředky, mohou být odsouzeni k pěti letům vězení a čelit pokutě od 300 tisíc do 15 milionů tchajwanských dolarů* ($NT) (240 tisíc až 12 milionů Kč).

Nové dodatky přesouvají zodpovědnost také na lékaře a nemocnice. Doktoři musejí vyplnit zprávu, pro každého pacienta, který v zahraničí obdrží transplantovaný orgán a následně na Tchaj-wanu podstupuje dodatečnou léčbu spojenou s transplantací. Doktorům a nemocím hrozí za nevyplnění zprávy pokuta 150 tisíc $NT (120 tisíc Kč). Rovněž zákon upravuje tresty za uvedení falešných informací v požadované zprávě.

V srpnu 2007 Chou Šeng-mao, tchajwanský ministr zdravotnictví, předal svým spoluobčanům doporučení tamních lékařů, aby rozhodně nejezdili kvůli transplantaci do Číny.

Austrálie

Ke konci roku 2006 oznámilo australské ministerstvo zdravotnictví, že ruší veškeré vzdělávací programy určené čínským lékařům, týkající se technik transplantaci orgánů v australských nemocnicích prince Charlese a princezny Alexandry.

Belgie a Kanada

Dva belgičtí senátoři, Patrik Vankrunkelsven a Jeannine Leduc, předložili belgickému parlamentu 30. listopadu 2006 návrh zákona, který by se zabýval „vycestováním za účelem transplantace“. Co se týče Kanady, zde bývalý poslanec Borys Wrzesnewskyj předložil návrh podobný tomu belgickému.

Schválení těchto návrhů by vedlo k přijetí zákonů, jež by svým občanům zakazovaly koupit nebo jinak získat tělesné části odebrané proti vůli oběti, ať už ve vlastní zemi nebo v zahraničí. Cílem mělo být omezit zneužívání zranitelných lidí v rozvojových zemích, kteří prodávají své orgány za peníze, a také vězňů v totalitních státech, jejichž orgány jsou odebírány a prodávány bez jejich souhlasu. (více zde)

Francie

Francouzský poslanec Valérie Boyer spolu s několika dalšími členy Národního shromáždění navrhli zákon, jenž by stanovoval povinné zavedení certifikačního programu a registračního procesu. Tento návrh byl podobný tomu kanadskému. Vyžadoval, aby každý francouzský občan či osoba trvale žijící na území státu, která plánuje podstoupit transplantaci v zahraničí, obdržela v termínu třiceti dnů od transplantace potvrzení, jež by prokazovalo, že orgány byly dárcem poskytnuty dobrovolně a zadarmo. Obdarovaný by se musel certifikátem před návratem do země francouzským úřadům prokázat.

Izrael

V Izraeli byl schválen zákon zakazující prodej či zprostředkování orgánů. Zákonem se také zrušilo dotování transplantací prováděných v Číně a týkajících se bezprostředně izraelských státních příslušníků. Jay Lavee ve svém příspěvku ke knize „State Organs“ vysvětluje tento zákon jako reakci na odebírání orgánů čínským příslušníkům proti jejich vůli.

Spojené státy

V červenci 2014 vydal kongres USA rezoluci H.Res.281 vyzývající Čínu k ukončení praxe odebírání orgánů vězňům, a to zejména vězněným následovníkům Falun Gongu, vězňům svědomí a členům jiných náboženských a etnických menšin.

Zpráva ministerstva zahraničí USA o lidských právech z roku 2011 citovala vznesená obvinění týkající se loupeží orgánů příznivcům Falun Gongu i jiným politickým vězňům. Loni v říjnu napsalo 106 kongresmanů ministryni zahraničí Clintonové žádost o další informace k případu. Tímto tématem se zabývala také dvě slyšení před kongresem. Tyto zločiny proti lidskosti celosvětově odsoudili přední transplantační chirurgové a lékařské organizace.

Samotnou kapitolou ve spojitosti s obchody s orgány se stal čínský policejní ředitel Wang Li-ťün. Ten loni poté, kdy se boje v rámci jednotlivých mocenských frakcí uvnitř samotné Čínské komunistické strany začaly vyostřovat, uprchl na americký konzulát.

Když Wang ještě působil v Ťin-čou jako ředitel úřadu veřejné bezpečnosti (policie), provozoval v rámci úřadu i tzv. Interní psychologické výzkumné centrum. Podle svého vyjádření z roku 2006 zde prováděl popravy, odběry a transplantace orgánů, zahrnující související experimenty.

Státní úřady ve své zprávě, týkající se lidských práv, publikované v roce 2012, informovaly, že počet nahlášených případů zahraničními i domácími médii a zájmovými skupinami, týkající se odebírání orgánů vězňům svědomí, stoupá.

Od června roku 2011 musejí všichni žadatelé o vízum v USA vyplnit v online žádosti, resp. formuláři označovaném DS-160 (netýká se imigrační žádosti o udělení víza) informaci, zda byl žadatel o vízum někdy zapleten do nucené transplantace týkající se lidských orgánů či tělesných tkání.

Nevládní a zdravotnické organizace

Různé nevládní a zdravotnické organizace vydaly prohlášení, v nichž naléhavě žádají, aby bylo spuštěno vyšetřování a ustanovena opatření, která by těmto zločinům proti lidskosti zamezila. Jednou z nevládních organizací, jež takové prohlášení vydala, je National Kidney Foundation. Ta v srpnu 2006 vyjádřila své znepokojení nad zjištěním, že příznivci Falun Gongu (Fa-lun Kungu) jsou pronásledováni za účelem transplantací orgánů a poukázala na problém „transplantační turistiky“. Transplantační společnosti v jednotlivých zemích zavedly v rámci upravení dárcovských vztahů s Čínou novou politiku. (V ČR obdržela Česká transplantační společnost dopis od sdružení lékařů DAFOH /viz níže/ v říjnu roku 2007 a jednoznačně odsuzuje takové praktiky a zcela se od nich distancuje.)

Světová lékařská asociace novelizovala Helsinskou deklaraci, dokument, který stanovuje etické zásady pro lékařské výzkumy zahrnující lidské bytosti. V rámci nově přijaté politiky se v deklaraci objevil nový paragraf, jenž říká, že „Nelze přijmout orgány od vězňů v zemích, kde je povolen trest smrti.“

DAFOH je sdružení lékařů, jež upozorňuje lékařskou komunitu a stejně tak veřejnost na nucené odebírání orgánů v Číně. Jeho cílem je bojovat za jeho ukončení a podporovat etické normy v medicíně. DAFOH upozorňuje na tato fakta převážně prostřednictvím článků a rozhovorů s médii. Během petičních akcí pod záštitou jak DAFOH, tak Nezávislé radikální strany se sídlem v Itálii, podepsalo petice adresované OSN a žádající prošetření nucených odběrů orgánů v Číně, více než 166 000 lidí. Pokud zahrneme také petici adresovanou Bílému domu, přesahuje počet podpisů 255 000. To samo o sobě naznačuje, že skutečně mnoho lidí nevnímá dění v Číně jako něco bezvýznamného.

Individuální iniciativa

Místopředseda Evropského parlamentu Edward McMillan Scott vycestoval v květnu 2006 do Číny za účelem vyšetřování odebírání orgánů. Později téhož roku sepsal zprávu o lidských právech a demokracii v Číně, adresovanou Výboru pro vnější záležitosti Evropského parlamentu.

V Pekingu vedl rozhovor se dvěma bývalými vězni - příznivci Falun Gongu, Cchao Tungem a Niou Ťin-pchingem. Podle výpovědi McMillana Scotta v dopise adresovaném tajemníkovi OSN byl Cchao Tung krátce po jejich setkání zatčen, odsouzen a uvězněn ve věznici Tchien-šuej, kde byl mučen hlavně proto, aby se zřekl svého vyznání.

V roce 2007 napsal Dr. Tom Treasure článek „Orgánové transplantace, holocaust a my, lékaři“, jenž byl publikovaný v časopise Journal of Royal Society of Medicine. V článku se zamýšlí nad podezřelými okolnostmi, za nichž jsou v Číně prováděny orgánové transplantace. Dále také nad asociacemi s usmrcováním psychicky těžce nemocných pacientů v nacistickém Německu a morální zodpovědností lékařů.

V tomtéž roce předložilo 140 kanadských lékařů Dolní sněmovně petici, v níž žádají vládu, aby informovala občany, kteří by chtěli podstoupit transplantaci v Číně, že zdrojem orgánů mohou být lidé, jimž byly orgány odebrány proti jejich vůli.

V červenci 2012 publikovali pánové Dr. Torsten Trey a David Matas knihu s názvem State Organs (Státní orgány). Je to sbírka esejí sepsaná předními zdravotnickými odborníky, do které přispěli kromě zmiňovaných i další jednotlivci. Jednalo se převážně o jedince, kteří prozkoumali otázku odebírání orgánů v Číně poněkud blíže. Kniha se zabývá zneužíváním orgánových transplantací v Číně, slučuje důkazy a pojednává o etických důsledcích.

V prosinci 2012 byla uvedena do Bílého domu petice s přívlastkem „My lidé“, kterou inicioval Alejandro Centurion spolu s dalšími lékaři. Vyšetřovatelé mají důvodné podezření, že většina orgánů ve skutečnosti pochází z těl vězňů, kteří si odpykávají trest kvůli náboženství či z politických důvodů. Největší skupinou těchto vězňů svědomí jsou v Číně příznivci Falun Gongu. Dle něj existuje celá řada důkazů, pádných důkazů, které nakonec vyšly od roku 2006 najevo a které jeho a další odborníky přesvědčily, že k těmto zločinům skutečně dochází.

Čína a transplantace

Náměstek ministra zdravotnictví Chuang Ťie-fu v roce 2009 uvedl, že orgány popravených vězňů rozhodně nejsou vhodným zdrojem určeným k transplantacím. V roce 2005 Chuang připustil, že více než 95 procent transplantovaných orgánů v zemi pochází z popravených vězňů. Dříve Čína tato tvrzení popírala.

V roce 2006 vyzvala Světová lékařská asociace Čínu, aby přestala využívat orgány vězňů. Čínská lékařská asociace souhlasila.

Během transplantační konference konané v Madridu prohlásil ministr Chuang, že v rozmezí let 1997 až 2008 se v Číně uskutečnilo více než 100 000 transplantací. V 90% případů byli zdrojem těchto orgánů popravení vězni. Na světě neexistuje jiná země, která by vykonávala tolik poprav. John Kamm, ředitel neziskové organizace Dui Hua Foundation, poukázal, že skutečný počet poprav je ovšem státním tajemstvím. Nicméně v posledních letech se do jisté míry opona trošku zdvihla, a to díky vědcům a úředníkům, kteří mají přístup k reálným datům. Zjistilo se, že počet popravených osob byl roce 2011 v Číně zhruba čtyřtisícekrát větší, než součet všech poprav uskutečněných v rámci jednotlivých států světa.

Organizace pro lidská práva se obávají, že tento počet může být ještě vyšší. Roseanne Rise z Amnesty International říká: „U vězňů je velmi těžké určit, zda je či není jejich souhlas ovlivněn. Když jste ve svých každodenních potřebách odkázán na stát, je těžké určit, zda máte na vybranou či nikoliv.“

V únoru minulého roku Chuang opět potvrdil, že praxe odebírání orgánů vězňům pokračuje v Číně dodnes a že vláda chce tento fenomén postupně do roku 2015 snižovat. Poté by měl být vybudován národní dárcovský systém. Toho ovšem bude velmi obtížné dosáhnout, neboť mnozí Číňané nejsou ochotni své orgány darovat.

„Je to kulturní tabu,“ vysvětluje Kamm. Číňané tradičně věří, že když jedinec opouští tento svět, musí mít s sebou všechny své orgány. Takže počet lidí, kteří jsou ochotni darovat své orgány, je velmi malý. „Stát bude muset informovat občany a přesvědčit je, aby darovali své orgány v rámci celostátního systému. Existuje určitá naděje, že mladší generace bude ohledně této záležitosti méně tvrdohlavá,“ dodal Kamm.

V roce 2009 zavedlo 10 provincií program dárcovství orgánů. S cílem uspokojit rostoucí poptávku po orgánech spustila Čína v roce 2010 program, v rámci kterého může jedinec darovat své orgány poté, co zemře. V únoru 2011 bylo ohlášeno, že prostřednictvím tohoto programu darovalo celkem 37 lidí 97 orgánů. V březnu 2012 bylo do pilotního programu zapojeno pouze 207 lidí. Čínský červený kříž, pod jehož záštitou program běží, informoval, že dárci byli většinou chudí lidé z venkova a 90% z nich (nebo z jejich rodin) požadovalo na oplátku finanční podporu.

Navzdory tlaku, jenž je na veřejnost vytvářen, nemá nový systém znatelný úspěch. V provincii Šan-tung se neobjevil za posledních 18 měsíců žádný nový dobrovolný dárce. Město Tchien-Ťin má od roku 2010 pouze 19 takových dobrovolníků.

Vzhledem k faktu, že se pánové Matas a Kilgour začali o fenomén transplantací orgánů v Číně zajímat, počet osob odsouzených k trestu smrti (a tedy i počet provedených transplantací) se celkově dramaticky snížil. Avšak později se počet provedených transplantací opět dostal na svou původní úroveň. To logicky naznačuje, že kromě popravených vězňů jsou dalším podstatným zdrojem orgánů vězňové svědomí – převážně příznivci Falun Gongu.

Společná sociální odpovědnost

Některé farmaceutické společnosti, jako například Novartis a Pfizer, se dobrovolně distancovaly od farmaceutických výzkumů imunosupresivních léků (používaných při transplantacích orgánů) v Číně. V této oblasti je však stále potřeba vytvoření závazné vnitrostátní regulace.

V knize „State Organs“ komentuje podrobně Arne Schwarz širokou škálu těchto farmaceutických testů prováděných v Číně. Jednotlivými centry těchto výzkumů jsou převážně nemocnice, kde bylo díky telefonickému vyšetřování odhaleno, že nabízejí k prodeji orgány příznivců Falun Gongu.